Gogela František

* 13. 9. 1854, Podhradní Lhota – † 27. 2. 1922, Třebětice

Narodil se 13. 9. 1854 ve mlýně č. p. 41 v Podhradní Lhotě. I když se s rodiči záhy přestěhoval do Holešova, na rodný kraj v povodí říčky Juhyně František Gogela nikdy nezapomněl. V Kroměříži vystudoval Arcibiskupské gymnázium, po maturitě pokračoval ve studiu na teologické fakultě v Olomouci. Působil nejprve ve farnostech v Kyjově a Bílovicích u Uherského Hradiště, jeho dalším působištěm se stal Místek a Hukvaldy. Na přelomu19. a20. století zakotvil zpět ve svém rodišti – Podhradní Lhotě a Rajnochovicích, v blízkosti barokního poutního místa a v lůně Hostýnských vrchů. Vedle povinností katolického duchovního se s nevšedním elánem a erudicí věnoval průzkumům v oblastech botaniky. Posledním Gogelovým útočištěm se staly Třebětice u Holešova, kde jej zastihla 27. 2. 1922 smrt a kde je také na místním hřbitově pochován.

František Gogela je autorem mnoha floristických pojednání a studií, které publikuje také ve významných periodikách své doby –  Verhandlungen des Naturforschenden Vereines  v Brně, v časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a ve Věstníku klubu přírodovědeckého v Prostějově. Gogela vydává postupně v letech 1890–1899 systematicky řazený přehled rostlin s komentáři pod názvem Květena okolí Místeckého. V následujících letech (1903–1906) vychází jeho Květena Beskyd moravských zaměřená na oblast frýdecko-místecka, novojíčinska a valašsko-meziříčska. Svůj zájem Gogela soustředí i na význačné beskydské vrcholy, do té doby botanicky podrobněji nepopsané – Radhošť (1900), Smrk a Lysou horu (1904b). Již zpět ve svém rodném kraji – v Podhradní Lhotě, Rajnochovicích a naposledy v Třeběticích popisuje ve více pracích květenu Hostýnských vrchů (např. 1902a, b, 1906–1907, 1907, 1908–1909, 1908, 1909). Barvitým jazykem předkládá například populárně zaměřenou stať Z jarní květeny na Valašsku. Torzo nedokončeného díla Květena horstva Hostýnského (z roku 1913) nechali v úctě k osobě Gogelově otisknout již po jeho smrti farníci a spoluobčané z Třebětic (1927–1931).

Gogela se stal všeobecně uznávaným botanickým odborníkem, kromě vyšších cévnatých rostlin se věnoval i sběru a determinaci mechorostů. Zasvěceně o Gogelově tvůrčím životě píše jeho přítel, botanik Josef Podpěra v Zálhotském sborníku roku 1927: „Hluboko v horském údolí, na nejzazším skoro místě, na úpatí nádherných luk karpatských, oplývajícím nevšedním bohatstvím orchidejí, žil tento skromný a vlastenecký kněz, byl z přátel Wurmových a osud jeho nezapomenutelného vůdce byl i jeho údělem: hodností, které by mu zabezpečily klidnou možnost práce, nedosáhl nikdy, neboť jak bohatým jest kraj Gogelův dary, které skýtají krásy přírodní, tak chudým jest dary tohoto světa.“

Četné botanické nálezy František Gogela také dokladoval, jeho sběry jsou součástí regionálních i „centrálních“ herbářových sbírek. Zejména ze sběrů z oblasti Hostýnských vrchů sestavil František Gogela tzv. Valašský herbář, čítající téměř 1000 rostlin. Herbář darovaný postupně v letech 1898 až 1907 Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí se stal základem zdejší muzejní herbářové sbírky. „Příruční herbář pro Valašsko významných rostlin“ obsahuje sběry z Podbeskydské pahorkatiny a Beskyd. Gogela sestavil také sbírku 39 nejhojnějších mechorostů, kterou daroval Musejní společnosti v roce 1911.

Některé práce F. Gogely jsou k dispozici v Digitální knihovně pobočky:

S použitím následujících podkladů zpracovala Marie Popelářová.

  • Bureš P. (2001): Botanika na Moravě před založením Masarykovy univerzity. In: Vacek V. et Bureš P. : Botanika. Dějiny oboru na Masarykově univerzitě v Brně.  – Folia Hist. Fac. Sci. Masaryk. Univ. no. 70.
  • Hrabec J. (2007): Ochrana přírody a krajiny ve Zlínském kraji – minulost a současnost. Učební texty. – Ms. [Depon. in: Centrum Veronica Hostětín], 5 pp. (dostupné na: http://hostetin.veronica.cz)
  • Novosad J. (2002): Výročí P. Františka Gogely. – Obelisk 10(5). (dostupné na: http://www.obeliskval.cz)
  • Tkačíková J. (2005): Příruční herbář pro Valašsko významných rostlin F. Gogely. (Za tajemstvím depozitářů). – Valašsko. Vlastivědná revue 15: 4 obálka.
  • Tkačíková J. (2010): Podsbírka 5 – botanická, p. 32-35, In: Střednědobá koncepce sbírek Muzea regionu Valašsko, p.o. na léta 2010–2015. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu       Valašska], 66 pp. (dostupné na: http://media.muzeumvalassko.cz)

Komentáře nejsou povoleny.