Říčan Gustav Adolf

*  21.7.1867, Borová u Přibyslavi  –  † 6. 7. 1939, Vsetín

Narodil se 21. 7. 1867 v Borové u Přibyslavi (dnešní Havlíčkova Borová) jako syn tamního rolníka a barvíře. Vystudoval teologii nejprve ve Vídni a následně i v německých městech Rostock a Erlang. Poté byl krátkou dobu vikářem v Opatovicích a v Hodslavicích. V roce 1894 byl zvolen vikářem a posléze i farářem českobratrského evangelického sboru v Hovězí (dnešní Huslenky). V roce 1897 se v Černilově oženil s Adélou Bohdankou Lány, narodilo se jim 6 dětí. S výjimkou let 1902–1904, které strávil jako farář v Hradci Králové, působil v Hovězí až do roku 1933, kdy odešel do výslužby. Jako penzista bydlel nejprve ve Valašském Meziříčí, poté se přestěhoval na Vsetín, kde 6. července 1939 zemřel. Jel pochován ve svém dlouhodobém působišti v Hovězí na hřbitově v huslenském údolí.

G. A. Říčan měl velkou autoritu nejen mezi členy sboru, ale i mezi ostatními občany. Ve volném čase se hojně věnoval přírodním vědám, jeho přírodovědné zaměření bylo dosti široké. Zpočátku tvořil Říčan sbírku entomologickou, především se zaměřil na brouky a motýly. Zabýval se také geologií a vytvořil sbírku hornin okresu Vsackého. Část entomologických sbírek a celá geologická sbírka jsou uloženy v muzeu ve Valašském Meziříčí. Současně s geologií a entomologií se Říčan věnoval i botanice, která v průběhu dalších let v jeho přírodovědném zájmu zcela převážila. Hlavní období jeho intenzivního botanizování spadá do 20. a 30. let minulého století. V té době G. Říčan již více než 20 let působil v Hovězí a byl dobře seznámen s okolní krajinou. V botanickém bádání navázal na práci svých předchůdců, kteří již valašskou květenu zkoumali. Byl to brněnský gymnaziální profesor Eduard Formánek, který dvakrát v letech 1883 a 1885 navštívil oblast Vsetínska a výsledky publikoval v česky psané Květeně Moravy a rakouského Slezska (1887, 1892). Dále to byl předčasně zemřelý vsetínský botanik Jan Bubela (1855-1889) a rajnochovický farář František Gogela (1854–1922), který působil hlavně v severní části Vsetínska, v Hostýnských vrších a Moravskoslezských Beskydech.

Četné publikované údaje a herbářové položky dokládají, že Gustav Říčan prošel Valašsko křížem krážem a po stránce botanické je dokonale poznal. Samostatné studie věnoval fytogeograficky významným druhům Vsetínska: chrpě horské měkké (Centaurea montana subsp. mollis, 1925), pcháči bezlodyžnému (Cirsium acaule, 1926) a řepíčku řepíkovitému (Aremonia agrimoniodes, 1929). Říčan podrobně zaznamenal květenu masívu Makyty v Javorníkách (1927), kde je dnes vyhlášena lesní přírodní rezervace. Popsal výskyt tisů na Valašsku (1931) a shromáždil také poznatky domácího lidového léčitelství (1929/1930). Největší díl energie však věnoval pastvinám a orchidejovým loukám (1928, 1932, 1933, 1936). Kromě floristiky využil i moderní přístup k popisu vegetace a zapisoval v terénu vegetační snímky. Vrcholem jeho botanické činnosti je bezesporu dílo z r. 1936 Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského, kterou vydal vlastním nákladem, a ve které shromáždil veškeré dostupné údaje včetně svých vlastních pozorování. V této velmi moderně pojaté práci najdeme jak charakteristiky všech vegetačních typů, které se na Valašsku objevují (lesy, louky, pastviny, mokřady a prameniště), tak systematicky uspořádaný soupis všech druhů cévnatých rostlin. Tato práce dodnes zůstává stěžejním literárním pramenem pro poznání květeny Valašska.

Říčan pečlivě prostudoval „Valašský herbář“ botanika Františka Gogely, uložený v Muzeu ve Valašském Meziříčí a sestavil k němu doplněk z druhů, které v něm chyběly. Tento herbář obsahuje 12 druhů růží a 49 dalších druhů rostlin z oblasti Vsetínska. Oba svazky ve 30. letech daroval musejní společnosti.

Citace botanických prací G.A. Říčana (všechny práce jsou k dispozici v Digitální knihovně pobočky):

  • Říčan G. (1925): Chrpa javornická a její naleziště na Moravě. – Věda Přír. 6: 80–82, 129–133.
  • Říčan G. (1926): Cirsium acaule na Moravě. – Věda Přír. 7: 294–299.
  • Říčan G. (1927): Květena Makyty v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 9 (1926): 34–44.
  • Říčan G. (1928): Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 10 (1927): 36–51.
  • Říčan G. (1929): Rozšíření Aremonia agrimonoides v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 11 (1928): 52–61.
  • Říčan (1929/1930): Z domácího léčení na Valašsku. – Naše Valašsko 1: 173–177.
  • Říčan G. (1931): Staré tisy na Moravském Valašsku. – Naše Valašsko 2: 118–125.
  • Říčan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava 7: 25–90.
  • Říčan G. (1933): Květena Javorníků v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 15 (1932): 20–43.
  • Říčan G. (1936): Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetíně, pracoviště Valašské Meziříčí].

S použitím následujících podkladů zpracovala Marie Popelářová.

  • Tkačíková J. (2009): Moravský botanik Gustav Adolf Říčan. – Valašsko. Vlastivědná revue 22: 22–25.
  • Tkačíková J. et Spitzer L. (2010): Z pozůstalosti G. A. Říčana: „Příroda Valašska“. – Valašsko. Vlastivědná revue 24: 12–18.

Komentáře nejsou povoleny.