V sobotu 8. srpna 2026 se konala šestá letošní exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS, která mířila na Karvinsko s cílem prozkoumat zvodnělé deprese poddolovaného regionu. V místě srazu se kolem 9. hodiny dostavili spolu s oběma vedoucími i dva zájemci, z čehož první vedoucí dospěl k závěru, že tím byla negativně zodpovězena položená otázka, zdali má smysl v následujících letech uspořádat floristický minikurz na Karvinsku. Tento závěr je však nutné vnímat jakožto ukvapený, protože exkurze nebyla řádně promotována ze strany pobočky, a tudíž je také možné, že i to byl důvod slabé účasti. Nicméně nižší účast neohrozila nadšení vedoucích a účastníků, kteří se vydali automobily kol šikmého kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech k prvnímu zastavení, zvodnělé depresi u bývalého Dolu ČSA. Zde se účastníkům naskytl krásný pohled na bohatě kvetoucí porosty bublinatky jižní (Utricularia australis). To už vedoucí exkurze D. Hlisnikovský začal nafukovat k tomu zakoupený „prezidentský“ člun, kterým se vydal na vodní plochu ke sběru vodních rostlin – řečanky přímořské (Najas marina) a rdestů světlého (Potamogeton lucens), uzlinatého (P. nodosus) a vzácně i vzplývavého (P. natans). I v okolí, na hlušinných navážkách jsme nacházeli zajímavé druhy, např. zeměžluč okolíkatou (Centaurium erythraea), merlík hroznový (Dysphania botrys), konopici úzkolistou (Galeopsis angustifolia) a štírovník tenkolistý (Lotus tenuis). Rovněž jsme potvrdili bohaté porosty invazního mechu křivonožky vehnuté (Campylopus introflexus), který zde rád osídluje výsušné výsypky uhelné hlušiny.

Na druhé zastávce ve zvodnělých depresích Loucké Mlýnky jihovýchodně od Darkovského moře se nám naskytly scenérie tropických korálových útesů, zde tvořených porosty char, předně samčími rostlinami druhu Nitella opaca a nad hlavami se nám doslova motal pochop rákosní (Circus aeruginosus). Na břehu nás potěšila rozsáhlá populace zeměžluče spanilé (Centaurium pulchellum), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), jednotlivě i šáchor hnědavý (Cyperus fuscus) a překvapivě také zevar jednoduchý (Sparganium emersum).

Následoval pokles při rybníku Vichřok u Doubravy, místní části Dědina s hojnými porosty obou našich růžkatců, růžkatce ostnitého (Ceratophyllum demersum) i r. bradavčitého (C. submersum) a tajničky rýžovité (Leersia oryzoides).

Závěrem jsme navštívili vodní plochu Kozinec v katastru obce Doubrava. Místo se vinou intenzivní hlubinné těžby černého uhlí propadlo a všechna obydlí, kde se před dvaceti lety žilo a hospodařilo, musela ustoupit a někdejší osídlení zaplavily vody dnes vyhledávané rekreujícím se obyvatelstvem. Tím vznikl zajímavý mokřadní ekosystém. Zde na březích byly k zaznamenání např. hledíček pobřežní (Microrrhinum litorale) a h. menší (M. minus) či bělolist rolní (Filago arvensis). Ve vodě pak mimo již výše jmenované zaujal stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdestík hřebenitý (Stuckenia pectinata), ale také třeba pulci blatnice skvrnité (Pelobates fuscus).

Na další zamýšlené poklesy už nezbyl čas, a tak třeba detailní průzkum Liberďoku s bohatstvím skřípince Tabernaemontananova (Schoenoplectus tabernaemontani) musí počkat až na případný floristický minikurz.

Mnohé z poklesů však nevhodné technické rekultivace zcela znehodnotily. V krajině tak namísto funkčních ekosystémů zanechávají ekologickou zátěž pro budoucí generace, které se budou muset potýkat s dalšími ranami v již tak pohnutou historií zjizvené krajině.

Text a foto: Petr Kocián, David Hlisnikovský

Foto 1. Deprese u bývalého Dolu ČSA s typickým krajinným rázem hornického Karvinska.

Foto 2. Vedoucí exkurze při sběru dat.

Foto 3. Detail kvetoucí bublinatky jižní (Utricularia australis).

Foto 4. Průhlednost vod v některých depresích činí i několik metrů.

Foto 5. Zvodnělá deprese jihovýchodně od Darkovského moře.

Foto 6. Na mnoha místech bylo možné pozorovat pozůstatky „pikniků“, přitom by stačilo tak málo – vzít si plastový sáček a sebrat po sobě odpadky a přenechat místo čisté jiným.