Dne 14. června 2025 nás botanická exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS zavedla na Jahodnou. Devítičlenná skupina se sešla na parkovišti u nemocnice v Třinci na Sosně, kde jsme exkurzi zahájili. Na úvod jsme si řekli něco k historii území. Jedná se o lokalitu, ovlivněnou rozvojem těžkého průmyslu ve zdejším regionu. V první polovině 19. století se zde těžila železná ruda a vápenec pro nově vznikající železárny. Ve druhé polovině 20. století vzniklo na severním svahu Jahodné rozsáhlé odkaliště teplárenských popílků. Po ukončení činnosti před téměř 30 lety většina odkaliště samovolně zarůstá, kromě několika míst, kde proběhla částečná rekultivace.

Vyrazili jsme podél silnice na Vendryni, kde u krajnice rostl zblochanec oddálený (Puccinellia distans) a pryšec plocholistý (Euphorbia platyphyllos).

Po příchodu do lesa jsme našli první orchidej z okruhu kruštíku širolistého (Epipactis helleborine agg.), zatím nekvetoucí a také vzácnější kapraď Borrerovu (Dryopteris borreri) a mimo odkaliště samotné nás celý den provázel šťovík krvavý (Rumex sanguineus).

Dále jsme došli k velké louce na jižním svahu Jahodné. V její dolní části jsme prozkoumali mokřad s výskytem již odkvetlých prstnatců májových (Dactylorhiza majalis). Z tůňky na nás vykoukla kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), okolo rostly bahnička bahenní (Eleocharis palustris), ostřice rusá (Carex flava), ostřice oddálená (Carex distans), ostřice Otrubova (Carex otrubae) a překvapivě i hojně sveřep luční (Bromus commutatus), našel se také kříženec pcháče potočního a zelinného (Cirsium rivulare a C. oleraceum; Cirsium ×erucagineum). Pokračovali jsme loukou nahoru k vápencovému lomu, v sušší části louky byly k vidění vstavač mužský (Orchis mascula), bradáček vejčitý (Listera ovata), oman vrbolistý (Inula salicina), jetel prostřední (Trifolium medium). Na horní hraně lomu jsme pak našli okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a jitrocel prostřední dlouholistý (Plantago media subsp. longifolia), avšak hořec křížatý (Gentiana cruciata), který jsme odsud ještě nedávno znali, jsme již nenašli.

Pěšinou po hraně lomu jsme sešli k nejzajímavější lokalitě exkurze, odkališti popílků. Hned na okraji rostla hruštička menší (Pyrola minor), jehlice rolní (Ononis arvensis), poblíž zamokřeného (letos téměř vyschlého) „bazénu“ – uměle vytvořené prohlubně, vyložené nepropustnou folií, rostly ještě nerozkvetlé kruštíky tmavočervené (Epipactis atrorubens) a letos pouze jeden hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), v bazénu pak mj. vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a vrba pětimužná (S. pentandra), kruštík bahenní (Epipactis palustris) – mnoho sterilních a několik fertilních, ještě nekvetoucích rostlin, z prstnatců (Dactylorhiza sp.) byly vidět pouze sterilní růžice, což pravděpodobně způsobilo sucho v jarních měsících. Přes suchou část odkaliště jsme zamířili ke zvodnělým depresím. Cestou jsme našli nekvetoucí jedince kruštíků z okruhů širolistého (Epipactis helleborine) a voskovku menší (Cerinthe minor). Celá plocha odkaliště zarůstá invazními druhy, zvláště zlatobýlem kanadským (Solidago canadensis) a lupinou mnoholistou (Lupinus polyphyllus).

Nejlepším nálezem exkurze bylo objevení populace okrotice červené (Cephalanthera rubra) Zuzkou Lukešovou, která odsud doposud známa nebyla. Poblíž zvodnělé deprese vykvétalo 5 jedinců a dalších min. 11 sterilních jsme napočítali v okolí. Kolem vodní plochy hojně roste hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) a přeslička různobarvá (Equisetum variegatum). Dále jsme zde viděli již rozkvetlé lodyhy kruštíku tmavočerveného (Epipactis atrorubens) a roztroušeně dosud nekvetoucí kruštík bahenní (E. palustris), méně početně i přesličku Mooreovu (E. ×moorei), p. větevnatou (E. ramosissimum), p. největší (E. telmateia) a rozsáhlou populaci skřípince Tabernaemontanova (Schoenoplectus tabernaemontani). V malé tůni jsme pak viděli čolky obecné (Lissotriton vulgaris), podél břehu rostly orobinec širolistý i o. úzkolistý (Typha latifolia a T. angustifolia), nepůvodní puškvorec obecný (Acorus calamus) a ve vodě pak rdest maličký (Potamogeton pusillus).

Z odkaliště jsme se pak vydali směrem k vrchu Vružná, zkontrolovat lokalitu kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla). Ten ještě nekvetl, přitom z tří spatřených jedinců byl jeden okousaný od zvěře. Okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) byly na této lokalitě již odkvetlé, zato početně zde vyrůstají sveřep Benekenův (Bromus benekenii) i sveřep větevnatý (B. ramosus).

Poslední čtyři členové exkurze zašli ještě prohlédnout lokalitu vzácné kapradiny jeleního jazyku celolistého (Asplenium scolopendrium), jenž hojně roste ve strži nad hluboko zařízlým bezejmenným potokem vedle nemocnice v Třinci. Exkurzi jsme ukončili po třetí hodině odpolední.

Text: Agata Krausová
Foto: dle textu