V sobotu 27. 9. 2025 se na parkovišti v Dolním Sklenově o půl desáté ráno sešlo 12 příznivců botaniky a zvláště pak mechorostů. Pravda, slíbené výhledy na hrad Hukvaldy a další panoramata krásného podhůří Beskyd na sebe daly čekat až do odpoledne, a tak jsme prudce stoupali v mlhavém ránu na Zadní Babí horu. Pomalé tempo bryologů moc nesedělo přítomným botanikům, a tak už jsme je toho dne neviděli. Ale jedno je jisté – pobočkové exkurze mají netoliko jen odbornou stránku, nýbrž i společenskou, diskuzní, kulturní, a nakonec i fyzkulturní náplň. Myslím, že všechny tyto cíle byly již od počátku vycházky naplňovány. S docházejícím dechem při prudkém stoupání jsme neopomínali upozorňovat na běžné zástupce naší bryoflóry a snažili se i nechutně odborné informace předkládat srozumitelnou řečí a třeba i v souvislostech s prostředím, v němž druhy rostly. Výklad o epifytických a epixylických mechorostech, jakož i o apofytech mezi mechorosty patrně zaujal nejen účastníky exkurze, ale i kolemjdoucí slečnu, která se ve slušnosti zdráhala nás vyrušit, když jsme zabrali úzký chodník, a raději se zaposlouchala do zákonitostí dynamiky lesních porostů, které nekompromisně ovládají přirozený vývoj našich lesů.

Exkurzní trasa vedla převážně bukovými porosty s občasnými letitými kleny a jasany, porostlými epifyty jako jsou např. šurpek tupolistý (Nyholmiella obtusifolia), šurpek chluponosný (Orthotrichum diaphanum), rourkatec poduškovitý (Syntrichia virescens), stejnozoubek mnohoplodý (Leskea polycarpa), prutník moravský (Bryum moravicum), rokyt bledý (Hypnum pallescens). Určení mechů rovnou na místě poněkud komplikoval fakt, že mechy byly hodně nasáklé vodou z nedávných dešťů, což změnilo jejich vzhled i zbarvení. V úvozu lesní cesty se opakovaly vcelku běžné druhy mechů: ploník ztenčený (Polytrichum formosum), ploník jalovcový (P. juniperinum), dvouhroteček různotvárný (Dicranella heteromalla), plazivec obecný (Isothecium alopecuroides), baňatka aksamitová (Brachytheciastrum velutinum), krondlovka tisolistá (Fissidens taxifolius), krondlovka prutníkovitá (F. bryoides), lesklec dutolistý (Plagiothecium cavifolium), kornice slezská (Herzogiella seligeri), bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), paprutka nicí (Pohlia nutans). Na pískovcových kamenech rostly děrkavka Hartmanova (Grimmia hartmanii), širožebrec dlouholistý (Paraleucobryum longifolium) a rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme). Blíže k PR Palkovické hůrky jsme pozorovali trněnku Zetterstedtovu (Eurhynchium angustirete), trněnku prodlouženou (Kindbergia praelonga), ploníček aloeovitý (Pogonatum aloides). V okolí lesní cesty jsme kupodivu zaznamenali jen velmi málo játrovek – pouze nitkovec vlasovitý (Blepharostoma trichophyllum) a blíže neurčenou drobničku (Cephaloziella sp.). Nedaleko rezervace se podařilo ověřit dřívější výskyt krásného mechu pérovce hřebenitého (Ptilium crista-castrensis) a na blízkém dubu rostla plodná populace mechu křídlečky zprohýbané (Dicranoweisia cirrata). Podél lesní cesty jsme zaznamenali lopuch hajní (Arctium nemorosum) a na trávníku v Hukvaldech pak i několik rostlin sporýše lékařského (Verbena officinalis). Závěrem došlo i na tu kulturu – k autům jsme to vzali do kopce kolem Památníku Leoše Janáčka, a to byla, myslím, pěkná tečka v podstatě docela komplexní exkurze, kde se probíralo kdeco (a samozřejmě to bylo taky trochu o meších).