Ve dnech 20.–22. června 2025 se v součinnosti Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti (ČBS) a Správy CHKO Poodří, spadající pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), uskutečnil makrofytní kurz Pracovní skupiny pro výzkum vodních makrofyt ČBS. Celkem třiadvacet nadšených účastníků, včetně dvou členů Moravskoslezské pobočky ČBS, po tři dny intenzivně prozkoumávalo vodní plochy a mokřady rozprostírající se v oblastech Poodří, Novojičínska, Ostravska, Karvinska a Frýdecko-Místecka.

Den první: Jistebnická soustava, Polanecká soustava, Sádky ve Studénce, rybník Štěpán

První den expedice byl zahájen průzkumem Jistebnické rybniční soustavy. Rybníky zde byly převážně plné vody, včetně Komorových rybníků, které se na jaře slibně zazelenaly. Standardní a očekávanou skladbu běžných druhů vodních makrofyt však mimořádně obohatil letněný rybník Obnovená, kde se podařilo poprvé v Poodří zaznamenat puchýřku útlou (Coleanthus subtilis). Následoval přesun do Polanecké soustavy s početnou již odumřelou populací myšinky nejmenší (Myosurus minimus), kde jsme ověřili i úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum). Zde zřejmě na posledním místě v ČR doposud vyrůstá, nejen dlí hluboko uložen v bahně.

Ve Studénce, v sádkách společnosti Denas, byly prozkoumány dvě plůdkové nádrže a dva rybníky čerstvě bez vody. V plůdkových nádržích se kumulovala většina v Poodří vzácných druhů obnažených den, přestože například puštičky (Lindernia sp.) ještě nekvetly. Zaznamenány tu byly všechny tři naše žabníky – žabník trávolistý (Alisma gramineum), ž. kopinatý (A. lanceolatum) a ž. jitrocelový (A. plantago-aquatica), stejně jako bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis) a b. vejčitá (E. ovata).

Poslední zastávkou prvního dne se stal rybník Štěpán u Děhylova, který před dvěma lety prošel rozsáhlou revitalizací. V rámci návštěvy byly prozkoumány i loňskými povodněmi naplavené štěrkové lavice v řece Opavě, kde pozornost zaujal spíše chrup uhynulého bobra (Castor fiber) než samotné rostlinstvo, a samozřejmě hojný výskyt lakušníku štětičkového (Ranunculus penicillatus). Běžnou skladbu vodních makrofyt rybníka Štěpán překonaly rozvolněné litorální porosty na severu, kde se vyskytovaly kupř. oba naše skřipince – s. jezerní (Schoenoplectus lacustris) i s. Tabernaemontanův (S. tabernaemontani), početná nepukalka vzplývající (Salvinia natans) a kamyšník vrcholičnatý (Bolboschoenus yagara). Tůň Bezedný, trefně pojmenovaná a dávno zanesená hlubokým bahnem, hostila jen zbytky stulíku žlutého (Nuphar lutea) a šťovíku koňského (Rumex hydrolapathum), zatímco po leknínu a voďance nebylo ani památky. Neinformované účastníky v závěru dne šokovaly ilegální výsadby v nedávno vyhloubených tůních v západní části rezervace, které kazily dojem z jinak přirozeně pestré bioty.

Foto 1. Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) v Jistebníku.

Foto 2. Demonstrace vodních rostlin je žádoucí v přirozeném prostředí – ve vodě – a ideálně s kontrastním podkladem …třeba zásuvky z chladničky.

Foto 3. Sádky ve Studénce uchvátily všechny zúčastněné.

Foto 4. Chrup uhynulého bobra (Castor fiber) přitáhl pozornost některých více než silně ohrožený lakušník štětičkový (Ranunculus penicillatus).

Foto 5. Ilegální výsadby v PR Štěpán.

Den druhý: rybník Skučák, Rychvald, Šenov, Havířov, Těrlicko, Dobrá u Frýdku a Paskov

Druhý den kurzu byl zahájen rozsáhlejším okruhem, počínaje rybníkem Skučák v Rychvaldu. Zde účastníky potěšily bohaté porosty voďanky žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a rdestu ostrolistého (Potamogeton acutifolius) v rákosinách, které jinde nebyly pozorovány. Ojediněle byla nalezena i řečanka přímořská (Najas marina).

Následoval rybník Malý Cihelňák, kde slibně obnažené dno nepřineslo mnoho zajímavého, snad jen zbytkový výskyt plavínu štítnatého (Nymphoides peltata) a ostřici českou (Carex bohemica). Poté jsme se přesunuli k Šenovu na rybník Košťálovský, jehož střed byl rozkvetlým plavínem přímo zaplaven.

Neplánovaně se skupina zastavila v PP Mokřad u rondelu u Havířova, což je úspěšně renaturované území s mnoha zajímavými druhy, mj. i s bublinatkou menší (Utricularia minor), o jejíž přítomnosti zde se dosud (veřejně) nevědělo, nebo s oběma skřipinci.

Při další zastávce u vodní nádrže Těrlicko jsme se pokochali obrovskou populací ostřice hubené (Carex strigosa). Hladina přehrady však byla po pozdně jarních deštích již natolik vzedmutá, že rozsáhlou populaci kuřinky ostnosemenné (Spergularia echinosperma) již nebylo možné spatřit. Také na jaře vhodně zarůstající obnažené dno rybníku Halama bylo již zaplaveno zvednutou hladinou přehrady.

Předposlední zastávka byla věnována nahlédnutí na přechodové rašeliniště PP Kamenec u Dobré u Frýdku s řadou ohrožených druhů v Podbeskydské pahorkatině již nevídaných. Nakonec jsme se zastavili na odkališti u Paskova, kde nás čekal objev roku – na začátku června zde byla manžely Kočvarovými nalezena populace táhlice přímořské (Ruppia maritima), patřící do čeledi Rupiaceae, čeledi, která dosud nebyla v ČR evidována!

Foto 6. Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) v rybníku Košťálovský.

Foto 7. Účastníci v PP Mokřad u Rondelu.

Foto 8. Odkaliště s táhlicí přímořskou (Ruppia maritima)

Foto 9. Květ táhlice přímořské (Ruppia maritima).

Den třetí: Bažantula a Kotvice

Poslední den kurzu byl věnován rybničním soustavám u Studénky, konkrétně nedávno rekonstruované PR Bažantula a letos, po rekonstrukci, prvním rokem napuštěné PR Kotvice, které byly plné nejen rdestů (Potamogeton sp. div.), bublinatky jižní (Utricularia australis) a kotvice vzplývavé (Trapa natans). Poštěstilo se nám zde spatřit například i řečanku menší (Najas minor)a obzvláště potěšily v regionu dva nově potvrzené druhy: lakušník Rionův (Ranunculus rionii) a pravý lakušník vodní (R. aquatilis) o jehož prezenci v regionu se vedly spory. Zoologický dojem zpestřili neobyčejně vzácná pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) a pár jeřábů popelavých (Grus grus).