V sobotu 18. dubna 2026 se uskutečnila druhá tohoroční exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS, tentokrát zaměřená na lišejníky. Exkurze se zúčastnilo osm účastníků pod vedením zapáleného lichenologa Josefa P. Haldy.

Trasa o délce přibližně 5 km vedla náročnějším terénem mimo značené cesty, přes kulturní smrčiny, balvanité koryto horského potoka i slepencové skalky. Sraz proběhl v 10.00 hodin na Čeladné u kaple sv. Cyrila a Metoděje se solitérními stromy obrostlými převážně běžnějšími druhy mechů a lišejníků. Odtud se skupina vydala nejprve zbytkovými květnatými bučinami, záhy po lesních cestách skrze kulturní smrčiny a mýtiny ke korytu Kořenského potoka, jehož zářezem postupovala pomalu vzhůru k severozápadním svahům hory Smrk (1276 m n. m.). Pasáž korytem Kořenského potoka byla nejnáročnější z celé exkurze, protože vedla úsekem mohutné mury, která sem byla nahrnuta masivním blokovobahenním proudem při povodni v roce 2024.

V úvodní části exkurze byly zaznamenány běžnější epifytické druhy, např. terčník zední (Xanthoria parietina) a terčovník kruhovitý (Phaeophyscia orbicularis), doplněné o korové lišejníky jako misnička korová (Lecanora pulicaris) či prášenka bělošedá (Lepraria incana). Na větvích smrků se vyskytovaly druhy jako terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) a terčovka otrubčitá (Pseudevernia furfuracea). Zajímavostí byl i nález zahalenky dřevní (Absconditella lignicola) v kulturní smrčině či kryptovky borové (Coenogonium pineti) na bázi kmene.

Na mýtinách a pařezech byly k vidění dutohlávky, například dutohlávka prstitá (Cladonia digitata)) a dutohlávka jehlicovitá (Cladonia coniocraea), a v korytě bystřiny zaujaly druhy vázané na vlhčí a kamenité substráty, např. malohubka plšivková (Baeomyces rufus). Na kamenech a betonových propustcích byly pozorovány také epility, šálečka tečkovaná (Lecidella stigmatea) či zástupci rodu bradavnice (Verrucaria). Kmeny pak porůstaly druhy, jako jsou prachouleček hnědavý (Chaenotheca brunneola), čárnička psaná (Graphis scripta) či terčovka hnědavá (Melanohalea exasperatula).

Hlavním cílem exkurze byla kyselá kamenná moře z kyselého pískovce a slepencové skalky s bazickými vložkami pod Smrčkem. Tam se soustředil závěrečný lichenologický průzkum. Na silikátových balvanech zde rostly druhy jako bradavnice černavá (Verrucaria nigrescens), misnička zelenavá (Lecanora polytropa), šálečka tmavá (Lecidea fuscoatra), dále porpidie modravá (Porpidia rugosa) či drobnovýtruska hnědavá (Acarospora fuscata). Pozornost vzbudil také kreskovec (Gyrographa gyrocarpa) se svým nápadným rezavým zbarvením.

Kromě lišejníků byly během exkurze pozorovány a zaznamenávány také mechorosty, jako třeba různé játrovky nebo četné druhy rodu šurpek: šurpek tenkožeberný (Orthotrichum affine), šurpek chluponosný (Orthotrichum diaphanum), šurpek vlákénatý (Orthotrichum lyellii), šurpek nízký (Orthotrichum pumilum), nebo šurpek úhledný (Orthotrichum speciosum). Stranou nezůstaly ani některé potkávané druhy hub, např. řasnatka fialová (Peziza tenacella), kožovka karpatská (Hymenochaete carpatica), pevník rozpraskaný (Xylobolus frustulatus), kornatec rozvitý (Cylindrobasidium evolvens) či bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme); nebo zástupci řas, kupř. Trentepohlia cf. aurea a hlenek, jako vlasatka zkroucená (Trichia contorta), což příjemně obohatilo jinak tematicky zacílenou exkurzi.

Exkurze navzdory menšímu počtu účastníků nabídla detailní vhled do druhové rozmanitosti lichenoflóry i dalších organismů různých stanovišť – od kůry stromů přes mrtvé dřevo, obnaženou půdu, vlhké balvany v korytech horských potoků až po extrémní slunci exponované skalní biotopy. Kromě odborného přínosu poskytla i cennou zkušenost s terénním určováním druhů, demonstraci různých odběrových metod a terénních analýz i výklad k náročnosti dalších determinačních laboratorních postupů a ukázala význam těchto méně nápadných organismů v jednotlivých ekosystémech.

Text: David Hlisnikovský, Petr Kocián

Foto: Petr Kocián, David Hlisnikovský