Ve stopách Kiliánových – potoky Slezských Beskyd – krátký report

V pátek 24. července 2015 proběhla exkurze nazvaná „Ve stopách Kiliánových – potoky Slezských Beskyd“. Nejdříve jsme se vydali prozkoumat unikátní cca 10 tis. let staré svahové rašeliniště v sesuvu potoka Kotelnice. V minulosti se jednalo o botanicky velmi cennou lokalitu se vzácnými druhy, jako jsou plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), které jinde ve Slezských Beskydech nerostou. Bohužel, tyto druhy zde v sedmdesátých letech 20. stol. vyhynuly vinou snah o jeho odvodnění. Naštěstí nedošlo k odvodnění úplnému (naopak v současnosti probíhá úsilí obnovit na rašeliništi původní vodní režim), a tak lokalita zcela nezarostla náletem a udržela se zde alespoň bohatá populace masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Prozkoumali jsme také bohatě vyvinuté mechové patro – zejména se zástupci rodů rašeliník (Sphagnum) a ploník (Polytrichum). O rašeliniště v současnosti pečuje vlastník, tedy obec se členy ČSOP Cieszynianka, kteří odstranili vzrůstající nálet. Snad se jim zde podaří i zvýšit tolik potřebnou hladinu zaplavení. Tehdy totiž bylo možné projít skrze rašeliniště jedině s vodou nad kolena.

Na svahu pod rašeliništěm je několik míst, kde jílovité vrstvy udržují povrchovou vlhkost a po nichž kloužou vrstvy svrchní. Tyto plochy jsou tudíž trvale bezlesé a dosud hostí například kruštík bahenní (Epipactis palustris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), čertkus luční (Succisa pratensis) aj., avšak po letech bez údržby jsou pohlcovány sukcesí – zárůstají křovitými vrbami a olšemi a narůstající stařinou. I zde probíhají snahy o obnovu a zachování jejich původní pestrosti.

Na exkurzi zavítalo sice jen 6 účastníků (včetně vedoucích), ale protože se jednalo o znalce místní krajiny a její květeny, navštívili jsme mimo původní exkurzní trasu ještě několik dalších zajímavých lokalit:

Dva rybníčky nad obcí Písek, kde výše položený rybník není intenzivně rybochovný, ale naopak záměrně slouží volně žijícím živočichům a spontánně rostoucím bylinám.

Též slepý a zazemněný meandr Olzy (Olše) v Písku, kde přežívá populace pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris) a kde bylo podezření na výskyt velmi vzácné (v celém Moravskoslezském kraji již vyhynulé) ostřice vyvýšené (Carex elata). Ukázalo se, že jde o méně typickou, v inundační zóně trsnatou ostřici štíhlou (Carex acuta).

A také štěrkový náplav na Olze (Olši) v Bukovci, kde před několika lety rostl kriticky ohrožený orobinec stříbrošedý (Typha shuttleworthii). Náplav po odtěžení opět zarostl vegetací, avšak kýžený orobinec jsme zde nenašli, byl neuváženě spoluodtěžen i s náplavem.

obr1 1) účastnictvo v Kotelnici

obr2 2) rosnatka okrouhlolistá a sukopýr úzkolistý na rašeliništi v Kotelnici

obr3 3) zarostlé bezlesé enklávy s kruštíkem bahenním a mečíkem střechovitým

obr4 4) diskuse nad trsnatou ostřicí štíhlou ve starém zazemněném meandru Olzy

obr5 5) štěrkový náplav na Olze v Bukovci

————–
Text: Jana Tkáčiková, David Hlisnikovský
Foto: Tomáš Minks

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Exkurze a přednášky 2015. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.