Za poměrně teplého, slunečného počasí se první květnovou sobotu uskutečnila floristická exkurze po jižní části vápencového pásma na pomezí Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Devět účastníků a jeden pes si takto osvěžili své znalosti jarní, kapradinové a mechové květeny v oblasti Jeseníků. Volně tak navázali na starší publikované i nepublikované výzkumy z 50. a 90. let 20. století a také své vlastní na návštěvy z doby zhruba před osmi až dvaceti lety. Exkurze vedla nejprve z Ostružné do nedávno vyhlášené přírodní rezervace Stráž-Skalka. Ta chrání v nadmořských výškách mezi 730 a 800 m zajímavou květenu, kterou je možné považovat za „teplomilnou“, aspoň tedy na místní poměry. Část zvaná Skalka představuje převážně odlesněný hřbítek s výchozy vápencových skalek, místy těžených v podobě malých lůmků a s extenzivně přepásanou vegetací. Stráž je možné stručně popsat jako smilkovou pastvinu s modřínovými a jinými solitéry na příkrém svahu.

Letošní jaro bylo právě v plném proudu, což se projevovalo v podobě bohatě kvetoucí populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a dalších bylin, například osívky jarní (Erophila verna), violky psí (Viola canina) nebo rožce rolního (Cerastium arvense). Většina druhů však zatím nekvetla – z nich je možné uvést zejména pamětník rolní (Acinos arvensis), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), len počistivý (Linum catharticum), zdravínek jarní pozdní (Odontites vernus subsp. serotinus), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare) či diviznu černou (Verbascum nigrum), nebo ze své podstaty ani kvést nebude, což se týkalo například bukovníku vápencového (Gymnocarpium robertianum), puchýřníku křehkého (Cystopteris fragilis) a sleziníku routičky (Asplenium ruta-muraria). Kromě cévnatých rostlin bylo nalezeno množství mechorostů, jejichž floristické zpracování se chystá.

Z Ostružné exkurze pokračovala přes pastviny a lesy na lokalitě Bída, kde jsme zaznamenali například růži převislou (Rosa pendulina) či zimolez černý (Lonicera nigra), do opuštěného vápencového lomu na půli vzdálenosti do Branné. Lom je poměrně nesnadno přístupný. Tvoří jej vysoké skalní stěny, které stále podléhají erozi a pobyt zde tedy není zcela bez rizika. Floristicky je tento lom pozoruhodný především výskytem dvou jedinců kapradiny hrálovité (Polystichum lonchitis), jakož i menší populace kapradiny laločnaté (Polystichum aculeatum). V okolních lesích poutaly pozornost vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), bradáček vejčitý (Listera ovata) nebo kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Podobně jako u předchozí lokality, mechorosty byly průběžně zaznamenávány a jejich seznam bude předložen v připravovaném výčtu.

Z vápencového lomu se exkurze vrátila údolím řeky Branné zpět do Ostružné. Kromě běžných druhů horských přípotočních biotopů jsme narazili na dva zajímavější druhy, konkrétně kuklík potoční (Geum rivale) a barvínek menší (Vinca minor). Pozornosti některých účatníků výpravy neunikly ani teprve nakvétající kontryhele (Alchemilla spp. div.).

2016-2-1
Foto 1. Exkurze zamířila z Ostružné do nedávno vyhlášené přírodní rezervace Stráž-Skalka.