Mykologická exkurze údolím Černé Ostravice – krátký report

Publikováno 11.9.2023 | Autor: msp

V sobotu 9. září 2023 byl krásný letní den, a tak se na srazu mykologické exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS sešlo přes třicet zájemců o houby. Na úvod se podařilo prezentovat asi dvacet druhů, předem nasbíraných v okolí. Pozornost vzbudily především dvojice podobných druhů například nejedlý hřib kříšť (Caloboletus calopus) a jedlý hřib kovář (Sutorius luridiformis), nejedlá holubinka ostrolistá (Russula acrifolia) a jedlá h. černající (R. nigricans) nebo jedlá muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) a jedovatá m. tygrovaná (A. pantherina) aj. Pro houbaře je důležité jejich odlišení a poznávací znaky.

Cesta vedla nejprve sušší vyspělou smrčinou s podrostem borůvčí na úbočí kóty Příslop. Na vrcholu stoupání bylo i několik pěkných buků. Objevovaly se běžné druhy hub jedlých i nejedlých. Nejhojněji zde rostla nepříliš kvalitní ale jedlá muchomůrka ryšavá (Amanita fulva) ze skupiny pošvatek. Trasa dále pokračovala proti proudu řeky okolo téměř vyschlého pramene Čerstvá voda do okolí potoka Cirošok. Lesy okolo mají bohaté mechové patro a v době růstu hub plné hřibovitých druhů. Nyní byl růst dost slabý, hojný byl jen hřib žlučník (Tylopilus felleus).

Cílem exkurze bylo také rašeliniště na pravém břehu Černé Ostravice. Zajímavé jsou hlavně vysoké polštáře mechů, nejvíce samozřejmě různých rašeliníků (Sphagnum). Jezírka hostí pěknou populaci ďáblíku bahenního (Calla palustris). Účastníky zaujal i charakter okolního lesního porostu připomínajícího téměř přirozený les. Houby zde moc nerostly, ale našel se zde pěkný, ale vysoce toxický druh charakteristický pro podmáčené smrčiny pavučinec výjimečný (Cortinarius rubellus). Botaniky zaujal i odkvetlý jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora). Na staré plodnici holubinky černající vyrůstaly drobné plodničky rovetky cizopasné (Asterophora parasitica). Je považována za vzácnější, ovšem pro drobné rozměry jde spíše jen o přehlížený druh.

Dále cesta vedla podél pravého břehu řeky celkem jednotvárnou mechatou smrčinou. Druhy hub se v podstatě opakovaly jako na již ušlé trase. Přesto zde byly nalezeny dva vzácné druhy. Nejprve holubinka černobílá (Russula albonigra) a vzápětí kotrč, pravděpodobně kotrč Němcův (Sparassis brevipes). Ten byl ovšem ve velmi špatném stavu, takže určení bylo možné spíše podle biotopu. Na závěr exkurze těsně před opuštěním lesního porostu se diskutovalo nad nálezem několika rostlin ostřice zelenoklasé (Carex agastachys), kterou mnozí z nás donedávna nazývali o. převislou (C. pendula).

Přesto, že houby rostly velmi slabě, každý si nesl v košíku něco domů. Většina se naučila poznávat i několik nových druhů. Exkurze tak splnila svůj úkol na poli osvěty, poznání mykoflóry oblasti i houbařských úlovků.

Text a foto: Jiří Lederer

Foto 1. Šupinovka ohnivá (Pholiota flammans) má zářivě žlutou až žlutooranžovou barvu, vyrůstá ve skupinách nebo trsech na odumřelém dřevě jehličnanů.