Otruba Josef

* 10. 3. 1889, Náměšť na Hané (Terezské údolí) – † 28. 11. 1952, Olomouc

jotrubaJosef Otruba se narodil roku 1889 do rodiny lesního dělníka přímo na pile v Terezském údolí (dnes stejnojmenná přírodní rezervace). Možná, že toto botanicky zajímavé území inspirovalo Otrubu ke studiu botaniky, která se mu stala celoživotní vášní. V roce 1901 nastoupil do primy Prvního českého gymnasia v Olomouci (dnes Slovanské gymnázium), kde jej učil významný olomoucký botanik František Polívka. Později Polívku na škole vystřídal mladý profesor Josef Podpěra. Otruba na svá gymnaziální léta rád vzpomínal a obou pedagogů si profesně i osobně nesmírně vážil. Vztah mezi Podpěrou a Otrubou po studiích přerostl v doživotní vřelé přátelství. Podpěra na Otrubovu počest dokonce popsal ostřici Otrubovu (Carex otrubae).

Po absolutoriu na gymnáziu (1909) z finanční nouze nastoupil na pozici poštovního úředníka na olomoucké poště č. 1 (náměstí Republiky), přesto všechen volný čas věnoval botanice. Zapsal se jako mimořádný posluchač na brněnské přírodovědecké fakultě, kterou po letech úspěšně dokončil. Zájem o botaniku u něj nepřerušila ani 1. světová válka. Byl odvelen na východní frontu do okolí města Pinsk (Bělorusko), kde se i přes válečný stav věnoval studiu variability rodu Potentilla. Později se vypracoval na předního odborníka v problematice tohoto rodu, který zpracoval do Dostálova klíče – Květena ČSR (1948).

Po válce se na poštovní úřad vrátil, ale zřejmě i díky obětavé pomoci manželky Anežky se své botanické zálibě mohl nadále horlivě věnovat. Studoval fytogeografii olomouckého okolí, Oderských vrchů, Štramberka, Slezska a Hornomoravského úvalu. Citlivým okem pozorovatele zaznamenával nové lokality vzácných druhů, nové druhy v květeně regionu, migraci teplomilné flóry Hornomoravským úvalem, zpracovával historii botanizování v regionu, ale také vnímal nevratné změny floristických poměrů vinou lidského konání. Například upozorňoval na rozsáhlé odvodňování, přeměnu bohatých úpolínových lučních společenstev na jednotvárné sveřepové porosty. Rozbor těchto negativních procesů sepsal ve svých Synoekologických studiích Horního úvalu moravského. Mimo to se obstojně věnoval mykologii a bryologii.


Schedy J. Otruby.

Otrubova činnost byla především spjata s Vlasteneckým spolkem musejním v Olomouci. Po 30 let byl jednatelem přírodovědecké sekce a od roku 1934 hlavním redaktorem přírodovědné sekce Časopisu Vlasteneckého spolku musejního. Po smrti Jindřicha Lause (1941) byl jmenován kustodem přírodovědných sbírek muzea. Do spolkového časopisu pravidelně přispíval, nevynechal ani jedno číslo od roku 1922 do posledního ročníku v roce 1950. Mimo to hojně publikoval v Časopisu zemského musea v Brně, Sborníku klubu přírodovědců v Brně, Věstníku klubu přírodovědců v Prostějově, časopisů Příroda a Vesmír nebo do Časopisu československých houbařů. Soupis Otrubova publikačního díla obsahuje téměř 500 vědeckých prací, spisů, článků a drobných zpráv (Podpěra 1949).

Jakoby pro Josefa Otrubu den měl více než 24 hodin. Od roku 1922 byl rovněž ředitelem Olomoucké botanické zahrady, kterou v posledních letech života denně navštěvoval, doplňoval a určoval živý itinerář a obstarával výměnu semen mezi zahradami. Při poslední návštěvě botanické zahrady jej postihla náhlá mozková příhoda, jejímž následkům 28. listopadu 1952 podlehl. Je pochován na hlavním olomouckém hřbitově v Neředíně.

S použitím následujících podkladů zpracoval Václav Dvořák.

Futák J. & Domin K. (1960): Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952. – Bratislava, 448–453.
Chaloupka F. (1979): K nedožitým devadesátinám Josefa Otruby. – Zprávy Krajského Vlastivědného Muzea v Olomouci, 201: 26–30
Klášterský I., Hrabětová A. & Duda J. (1982): Dějiny floristického výzkumu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. – Severočeskou přírodou, 1/1 a 2.
Podpěra J. (1922): Plantae moravicae novae vel minus cognitae. – Spisy Přírod. Fak. Masaryk. Univ., Brno, 12: 1–35.
Podpěra J. (1949): Seznam spisů, článků a drobných zpráv J. Otruby. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 58: 191–200.

Výběr z prací:
Otruba J. (1921): První příspěvek ku poznání květeny moravské. – Čas. Mor. zem. Mus., Brno, 17-19: 389-402.
Otruba J. (1922): Rostlinná společenstva „Hlubokého žlebu“ u Náměstě a „Křébu“ u Seničky. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 33: 13-16.
Otruba J. (1923): Fylogenetické studie o rodu Potentilla. Skupina Aureae-vernales. – Věda přír., 4: 60-63, 107-109.
Otruba J. (1923): Třetí příspěvek ku poznání květeny moravské. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 34: 106-113.
Otruba J. (1924): Druhý příspěvek ku poznání květeny moravské. – Čas. Mor. zem. Mus., Brno, 22-23: 94-107.
Otruba J. (1925–1926): Úvod ke květeně československého Slezska. – Vlastiv. Sborn. Slez., Opava, 1: 35–50, 2: 283–396.
Otruba J. (1925): Čtvrtý příspěvek ku poznání květeny moravské. – Sborn. Klubu přírod. v Brně, 7: 38-43.
Otruba J. (1926): Vývoj lučního krytu na rašelinách u Olomouce. – Olomouc, 3 s.
Otruba J. (1926): Geobotanický význam Kosíře u Prostějova. – Věstn. Klubu Přírod. Prostějov, 19 (1922–1925): 9–24.
Otruba J. (1927): Příspěvek ku poznání quarterní květeny v okolí Olomouce: se 2 obrazci v textu. – Čas. Mor. zem. Mus., Brno, 25: 237-250.
Otruba J. (1927): Květena „Království“ u Grygova. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 37: 22-27.
Otruba J. (1927): Hněvotínská step. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 39: 52-60. Otruba J. (1928): Květena skal v Michalském výpadě. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 40: 48.
Otruba J. (1927): Pátý příspěvek ku poznání květeny Moravy a Slezska. – Sborn. Klubu přírod. v Brně, 9: 99-104.
Otruba J. (1928): O variacích truskavce (Polygonum aviculare L.) v okoli Olomouce. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 40: 14-17.
Otruba J. (1928): Rostlinné útvary župy olomoucké. – Kroměříž, 52 s.
Otruba J. (1928): Květena korun zdí na Hané. – Příroda, 21: 220-221.
Otruba J. (1928): Šestý příspěvek ku poznání květeny Moravy a Slezska. – Sborn. Klubu přírod. v Brně, 10: 62-81.
Otruba J. (1929): Beskydský les v rovině Hané (Květena Žebračky u Přerova). – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 41/4: 1-13.
Otruba J. (1930): Step na Brusu. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 43: 37-42.
Otruba J. (1930): Květena Štramberka. – Štramberk, Městská rada, 120 s.
Otruba J. (1931): Mechy Grygovských kopců. – Zvláštní otisk z Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 44: 3-4.
Otruba J. (1932): Od tůňky k stepi: příspěvek k oekologii rostlin horního úvalu moravského. – Prostějov.
Otruba J. (1933): Ditrichum pallidum Hampe. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 46: 20.
Otruba J. (1933): Mechy Kosíře. – Zvl. otisk z Věstn. přírod. Klubu v Prostějově.
Otruba J. (1934): Rybníky u Studénky. – Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 3: 37-40.
Otruba J. (1935): Z květeny Jesenické. – Čas. Bezkydy–Jeseníky, Mor. Ostrava, 9: 190-194.
Otruba J. (1935): Stepní ostrůvky v okolí Plumlova. – Věstn. přírod. Klubu v Prostějově, 24: 38-44.
Otruba J. (1936): Změny vegetace v okolí olomouckém. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 49: 130-139.
Otruba J. (1937): Botrychium matricariifolium (Retz) A. Br., vratička heřmánkolistá. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 50: 158. (Dvě nové lokality z Moravy.)
Otruba J. (1937): Rostlinné památky v okolí Olomouce. – Krása našeho Domova, 29: 75-77.
Otruba J. (1938): Campanula cervicaria L. na Olomoucku. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 51: 170.
Otruba J. (1939): Erechthites hieraciiolius (L.) Raf. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 52: 180. (Jeho historie na Moravě.)
Otruba J. (1940): Z květeny řepčínských močálů. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 53: 183.
Otruba J. (1940): Mochna malokvětá (Potentilla micrantha Ram.) na Kosíři. – Zvláštní otisk z Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 53: 199-200.
Otruba J. (1940): Ostřicové louky u Pivína. – Věstn. přírod. Klubu v Prostějově, 26: 25-27.
Otruba J. (1940): Z květeny Sv. Kopečku. – Mojmírova Říše, 4/1: 15-16.
Otruba J. (1944): Hrachor cizrnový, Lathyrus cicer L., nová adventivní rostlina pro Moravu. – Příroda, 36: 136.
Otruba J. (1945): Synoekologické studie o lukách Horního úvalu moravského. – Brno, Práce Moravské přírodovědecké společnosti, XVII, 24 s.
Otruba J. (1945): Rozšírení vikve uherské, Vicia pannonica Crantz ve střední a severní Moravě. – Příroda, 37: 256.
Otruba J. (1948): Vřesovec ladní, Erica tetralix, u Olomouce. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 57/2: 139-141.
Otruba J. (1949): Rozšíření lopuchu lesního Arctium nemorosum Lej. et Court. na Hané. – Čas. Vlast. Spolku musejního v Olomouci, 58: 185.
Otruba J. (1948): Potentilla. – In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2, Praha: 630-651.
Otruba J. (1950): Poslední rákosina na obvodu Olomouce. – Ochrana Přírody, 5: 10-11.
Otruba J. (1950): Koniklecová step na Grygovských kopcích u Olomouce. – Ochrana Přírody, 5: 133.
Otruba J. (1951): Mochna Reineckeova a mochna Gremblichiova, noví míšenci pro květenu ČSR. – Čs. bot. Listy, 3: 130.
Polívka F. & Otruba J. (eds) (1948): Klíč k určování rostlin: Dodatkem k rostlinopisu pro nižší střední školy, 19.vyd. – Olomouc, R. Promberger, 331 s.

Komentáře nejsou povoleny.