V sobotu 7. června byl jeden z dalších horkých dnů letošního pozdního jara. Sedm zájemců o poznávání trav se sešlo na náměstí u zámku a vyrazilo na trasu. Po ní naši pozornost nepoutaly pouze trávy, ale i další druhy rostlin.

Trasa vedla do kopců s loukami a lesy severně od Vsetína. Už na okrajích ulice mezi posledními rodinnými domky začal zasvěcený výklad Martina Dančáka. Nejprve jsme se dozvěděli o základních charakteristických znacích lipnic (Poa) na příkladu lipnice luční (P. pratensis), l. obecné (P. trivialis) a l. roční (P. anua) – dvojrýžku okolo střední žilky listu, kápovitou špičku listu a kýlnaté plevy a pluchy. Zároveň bylo nutné účastníkům objasnit morfologii květu trav – co je to pleva, plucha, pluška … atd., protože bez toho často nelze určit druhy či rody. Výklad pokračoval rodem kostřava (Festuca), nejprve kostřava rákosovitá (F. arundinacea), k. červená (F. rubra) a k. luční (F. pratensis). Následoval druh kostřava drsnolistá (F. brevipila) a o kus dále i k. žlábkovitá (F. rupicola), obě z okruhu kostřavy ovčí (F. ovina). Dozvěděli jsme se, jak obtížná skupina to je, protože bezpečné určení je možné na základě uspořádání sklerenchymatických struktur v listech. Opodál sebe rostly pýr plazivý (Elytrigia repens) a jílek vytrvalý (Lolium perenne), a tak jsme si názorně ukázali rozdíl – klásky jsou postaveny k vřetenu plochou (pýr) nebo hranou (jílek). Okolo rostly i běžné sveřepy (Bromus) – s. měkký (B. hordeaceus) a s. vzpřímený (B. erectus). Na kvetoucích loukách v PP Vršky-Díly rostly další běžné i méně běžné druhy trav, kromě řady jiných byl k vidění smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) a trojzubec poléhavý (Danthonia procumbens).

V lesnatém údolí u potoka pokračoval výklad objasněním rozdílů mezi běžnějším sveřepem Benekenovým (Bromus benekenii) a vzácnějším s. větevnatým (B. ramosus). Tento druhý má pochvu posledního listu řídce pokrytou dlouhými štětinovitými chlupy, pokud je pochva lysá nebo jsou chlupy husté krátké nebo různé, jedná se o s. Benekenův. Cesta pokračovala přes PP Ježůvky, kde jsme obdivovali louku plnou orchidejí. Nejhojněji zde kvetla pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a mnoho jedinců dalších druhů, např. hlavinky horské (Traunsteinera globosa) nebo vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Velmi zajímavý byl údaj o vzniku bohatosti této lokality – pomohl požár. Další cesta vedla do nejhořejší části údolí Malý Skalník. Tady jsme viděli prasetník plamatý (Hypochaeris maculata) a okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia) Po cestě jsme nacházeli i několik druhů ostřic, za zmínku stojí ostřice horská (Carex montana), o. převislá (C. pendula) a o. liščí (C. vulpina). Na vlhkých místech se vyskytovalo i několik druhů zblochanů (Glyceria), přitom byly vysvětleny rozdíly ve stavbě klásků podobných druhů z. řasnatého (G. notata), z. zoubkatého (G. declinata), z. vzplývavého (G. fluitans) a z. hajního (G. nemoralis). A objevovaly se další druhy trav: kostřava vláskovitá (F. filiformis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) v bíle panašovaném kultivaru, v lese strdivka nicí (Melica nutans) i s. jednokvětá (M. uniflora). Cesta dále vedla přes horní část údolí Velký skalník ke skalisku „Valova skála“ s pěkným výhledem. Odtud jsme se už vraceli zpět do Vsetína. U silnice rostl původně na slaniskách vzácný, dnes okolo solených komunikací expandující, zblochanec oddálený (Puccinellia distans). Na okraji ulice ve městě jsme ještě viděli jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) a ve spárách dlažby kuřinku solnou (Spergularia salina).

Někteří z účastníků navštívili nad rámec plánované trasy ještě údolí Semetínského potoka s výskytem vzácné lipnice (Poa remota) a pak návrší nad Kateřinicemi s výskytem dnes již velice vzácné silenky francouzské (Silene gallica).

Cesta přes kvetoucí louky v PP Vršky-Díly.