Smrtící pasti aneb Krása masožravých rostlin celého světa
Od 19. září 2014 se mohou návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci osobně seznámit se zástupci masožravých rostlin z celého světa na unikátní výstavě, která vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Prostřednictvím výstavy Smrtící pasti mohou hlouběji proniknout do fascinujícího světa těchto podivuhodných „dravců“ a žasnout nad jejich nevšední krásou i důmyslností životních strategií. K vidění budou nejen samy masožravé rostliny, ale i jejich fotografie od současných botaniků.
Ačkoliv masožravé rostliny představují pouhou třetinu procenta z celkového počtu krytosemenných rostlin, vzbuzují zájem odborníků i veřejnosti odnepaměti. Masožravost u nich vznikla v důsledku přizpůsobení se nepříznivým životním podmínkám. Osidlují totiž většinou prostředí, kde je značný nedostatek živin (zejména dusíku a fosforu). Jedná se zejména o zamokřená a vlhká místa nebo naopak písčitá až kamenitá suchá stanoviště. Schopnost zajišťování si dusíku a fosforu jiným způsobem zvýhodňuje masožravé rostliny v neustálém konkurenčním boji s ostatními rostlinami. Masožravá rostlina musí umět kořist nalákat, polapit a strávit. U rostlin se tak vyvinuly různé adaptace – od lepkavých listů a vonícího nektaru až po samouzavíratelné či podtlakem fungující pasti. Taktéž byl téměř u všech rodů masožravých rostlin zjištěn enzym proteáza, který umí štěpit bílkoviny (tedy základní jednotku svaloviny všech živočichů).
S masožravými rostlinami se můžeme setkat téměř po celém světě, a to od tropů až po polární oblasti, např. známé rosnatky (Drosera) najdeme téměř na všech kontinentech. Podle oblastí se jednotlivé druhy od sebe liší vzhledem, velikostí, zbarvením i ekologickými nároky. Tučnice (Pinguicula) se vyskytují i ve vysokohorských oblastech a v arktickém pásu severní polokoule. Některé druhy masožravých rostlin jsou naopak typické pouze pro určitou oblast, např. v tropických deštných lesích Asie rostou jedny z nejrobustnějších masožravých rostlin světa – láčkovky (Nepenthes). Heliamfory (Heliamphora) se zase vyskytují pouze ve stolových horách Jižní Ameriky. A jenom na několika místech Severní a Jižní Karolíny můžeme v přírodě najít velice oblíbenou a doma často pěstovanou mucholapku podivnou (Dionaea muscipula). Dokonce i Česká republika má jednu svoji masožravou rostlinu – tučnici českou (Pinguicula bohemica), která se nikde jinde na světě nevyskytuje.
Nejen pro malé návštěvníky jsou na výstavě k dispozici interaktivní prvky a připravena je také slosovatelná soutěž. Školní kolektivy mohou využít možnosti komentovaných prohlídek výstavy pod vedením botaničky Vlastivědného muzea v Olomouci a kurátorky výstavy Mgr. Moniky Kyselé.
Výstava bude slavnostně zahájena 18. září 2014 v 16.30 hodin a potrvá do 16. listopadu 2014. Otevřena je v měsíci září denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin, v říjnu a listopadu od středy do neděle v době od 10 do 17 hodin.
Zdroj: http://www.vmo.cz/rubriky/akce-a-vystavy/smrtici-pasti-19-9-16-11-2014/
gmail.com