Řekou Morávkou – krátký report

V sobotu 22. srpna proběhla exkurze za flórou a vegetací štěrkových náplavů řeky Morávky. Na místě srazu u nádraží ve Frýdku-Místku se nás sešlo celkem deset, auta jsme tam nechali zaparkovaná a vyrazili k řece. Naší první krátkou zastávkou byla přímo v centru města řeka Ostravice. Na náplavu, který naštěstí unikl nedávným vodohospodářským zásahům, rostla kriticky ohrožená, pro štěrkové náplavy však typická, třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Obnažené okraje náplavu byly osídleny druhy splavenými ze zahrad, respektive zahradního odpadu – rajčetem (Solanum lycopersicum), melounem vodním (Citrullus lanatus) a mochyní peruánskou (Physalis peruviana). Doplňovaly je invazní neofyty jako například netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), dvouzubec černoplodý (Bidens frondous) a pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiata).

Po tomto krátkém průzkumu jsme se konečně vydali k Morávce, kdy jsme od jejího soutoku s Ostravicí pokračovali zhruba kilometr proti proudu k až PP Profil Morávky. Řeka je zde díky regulaci, zalesňování původních náplavů a narušení splaveninového režimu o několik metrů zahloubená. Místy vytváří vcelku impozantní kaňon s obnaženým skalním podkladem tvořícím četné peřeje. Druhohorní flyšové podloží je zde tvořeno především jílovci, pískovci a slepenci, kdy některé vrstvy jsou lehce vápnité. Přírodní památku jsme procházeli po levém břehu a po cestě jsme narazili opět na třtinu pobřežní, dále vrbu šedou (Salix elaeagnos), ukázkovou vrbu lýkovcovou (Salix daphnoides) a na narušenějších částech břehu již téměř nerozpoznatelnou ostřici ptačí nožku (Carex ornithopoda). Přímo ve vodě, v tišině blíže břehu, rostl rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii) a na jednom prameni vytékajícím přímo ze strženého břehu jsme viděli bazifilnější játrovku pobřežnici vápnomilnou (Pellia endiviifolia).

Zhruba ve středu přírodní památky jsme řeku přebrodili (voda byla teplá a slunce svítilo, takže šlo o vítané osvěžení) a zahájili urychlený přesun na autobus, který nás odvezl do Vyšních Lhot nad divočící řečiště NPP Skalická Morávka. Podívali jsme se na umělý kompletně vybetonovaný převaděč vody, několik velkolepých, ale už se rozpadajících jezů, sérii nových drátokamenných proud usměrňovacích výhonů, podivně umístěné navážky balvanů a raději jsme vyrazili hledat místní specialitu – židoviník německý (Myricaria germanica). Ten jsme také v poměrně bohaté a zmlazující populaci nalezli. Rostl na vyvýšené části štěrkového náplavu. Na první pohled bylo znát, že se v místě provádí pravidelné odstraňování křovin. Poslední velká voda zde proběhla v roce 2010 a k žádným významnějším záchovným průtokům od té doby zřejmě nedošlo. Náplavy byly totiž opět zarostlé hustými křovinami, tvořenými jak pro stanoviště typickými vrbami (hlavně Salix elaeagnos, S. daphnoides, S. euxina a S. purpurea), tak i olšemi (Alnus glutinosa a A. incana) a nepůvodními topoly (Populus ×canadensis). Na pěknějších obnažených a jemnějším substrátem vyplněných částech náplavů se nám podařilo nalézt ohrožené druhy přesličku různobarvou a p. zimní (Equisetum variegatum a E. hyemale), bezosetku štětinovitou (Isolepis setacea) a bahničku bradavkatou rakouskou (Eleocharis mamillata subsp. austriaca). Na sušších exponovaných místech nás potěšil pohled na pryšec tuhý (Euphorbia stricta), vrbku rozmarýnolistou (Epilobium dodonaei), hledíček menší (Microrrhinum minus) a konopici úzkolistou (Galeopsis angustifolia). Ve čtyři hodiny jsme se městskou dopravou dostali zpět k nádraží ve Frýdku-Místku, kde jsme exkurzi ukončili.

3Řeka Morávka ve Vyšních Lhotách nad NPP Skalická Morávka. Je to místo, ze kterého je odváděna část průtoku do Lučiny a jí do nádrže Žermanice (Foto: Veronika Kalníková).

2Zregulovaná řeka vytvořila v měkkém flyši za několik desítek let až kolem 8 m hluboký kaňon – PP Profil Morávky (Foto: Veronika Kalníková).

4V řece Morávce se nám podařilo nalézt raka říčního (Astacus astacus) (Foto: Jana Tkáčiková).

5Na štěrkových náplavech v NPP Skalická Morávka nás potěšily četné semenáčky židoviníku německého (Myricaria germanica) (Foto: Jana Tkáčiková).

6Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), která rostla na vlhčí a ne tolik zarostlé části náplavu (Foto: Veronika Kalníková).

————–
Text: Veronika Kalníková
Foto: Veronika Kalníková, Jana Tkáčiková

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Exkurze a přednášky 2015. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.