Pokušení strávit čtvrtou červencovou sobotu na ostrožně v Moravské bráně při „Komentované vycházce s botanikem“ neodolalo 14 dychtivých přírodozpytců. Ovšemže nejprve jsme se museli na ten 376 m vysoký kopeček vyšplhat. Zvolna jsme započali procházkou po březích Juhyně a Bečvy, kde se zapálením sobě vlastním líčili vedoucí Stanislav Chumchal s Janou Tkáčikovou vývoj, kudy se v okrajové Valašské krajině ubíralo soužití člověka s přírodou. Sluníčko nám dopřávalo své hřejivosti až až… a strmé stráně Choryňské Stráže si vybíraly svou daň z našich sil. Louky lemovány remízy v ochranném pásmu osmihektarové památky po sesečení znovu rozkvétaly obrážejícím býlím a remízy samotné sváděly ke koštování dozrávajících ostružin (Rubus spp.). Že jsme v přírodní památce, kterážto vyhlášena byla v roce 1999 za účelem „zachování a ochrany luk s teplomilnými prvky fauny a flóry s výskytem zvláště chráněných druhů…“, jsme dedukovali jen z mapy. Žádný označník, červené pruhování ani jiné upozornění jsme neminuli. Zdejší pozměňované habřiny (Carpinion) se oddávaly spontánní sukcesi a v podrostu poutaly pozornost oranžově se zbarvující plodenství árónů východních (Arum cylindraceum). Někdejší bezlesí však hrůzně pohlcovaly formující se lada, v nichž dominující válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum) postupně vytlačovala agresivní invadující válečka skalní (B. rupestre), původem z Alpských oblastí. Východ památky planýrovala intenzivní koňská pastva, západ pak začínal spíše připomínat neprostupnou středomořskou makchii a z jihu se do památky nepochopitelně zakusovala zástavba rozpínající se obce. Ani střed chráněného území, kde živořilo posledních pár smldníků jeleních (Peucedanum cervaria), nás mile nepřekvapil. Nahromaděnou stařinou, snad loňským rokem jen dobytkem udupanou, se jen stěží prodíraly jinak statné byliny – čistec přímý (Stachys recta), rozrazil ožankový (Veronica teucrium) a mimořádná pravá záraza vyšší (Orobanche elatior), parazitující na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). Drobné, konkurenčně slabé druhy nedostaly zhola žádnou šanci najít si své místo pod sluncem.
Tristní stav přírodní památky, jejíž bezlesé plochy jsou v držení obce Choryně, jsou vzorovým odstrašujícím příkladem nezájmu o cenné dědictví předků místních obyvatel a nouze o dostatek erudovaných úředníků. Je pak pochopitelné, že ani na obecních stránkách nenalezne zvídavý zájemce jedinou informaci o místní přírodě za jejíž stav odpovídá jak obec, tak i krajský úřad ve Zlíně, jehož odbor životního prostředí má správu přírodních památek na starosti!
Kéž neutěšenou situaci zvrátí vzbuzený zájem skupinky místních, kteří se v rámci ČSOP příznačně pojmenovali „Choryňská stráž“, aby zpět navrátili někdejší zářnou krásu tomuto hodnotnému chráněnému území… vždyť ještě v roce 2011 zde rostl vstavač kukačka (Orchis morio)!
Závěrem poněkud posmutnělé exkurze jsme svlažili vyprahlá hrdla v přívětivé místní hospodě, naproti níž nás nebývale potěšil dnes již zřídkavý merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria).
Rokvétající otava v ochranném pásmu památky.
Cesta sadem v PP skýtala nečekané nesnáze.
Rozsáhlý porost válečky skalní (Brachypodium rupestre).
Cenné druhy se ve stařině zcela ztrácely – v popředí záraza vyšší (Orobanche elatior).
K merlíku smrdutému (Chenopodium vulvaria) si každý zvědavě přivoněl.
————–
Text a foto: David Hlisnikovský
gmail.com