Vybrané prezentace z výroční schůze pobočky konané 28. února 2013

V sobotu 23. února 2013 se v Muzeu regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí (zámek Kinských) konalo výroční setkání Moravskoslezské pobočky ČBS. V rámci setkání byly předneseny příspěvky k tématům, kterým se naši kolegové v regionu věnují. Přinášíme některé vybrané prezentace přednášek a výzev spolu s krátkým abstraktem.

Prezentace vybraných přednášek a výzev:

P. Batoušek
Roste Dactylorhiza lapponica v ČR?

Na území České republiky byl nalezen nový taxon nízkého vzrůstu podobný Dactylorhiza majalis, který byl předběžně přiřazený k D. lapponica. Rostliny z našeho území jsou více méně shodné s rostlinami z alpské oblasti, avšak v některých znacích se liší od D. lapponica ze Skandinávie. Rostliny z oblasti Karpat, Alp i Skandinávie vlastní znaky, kterými se jednoznačně liší od D. majalis.

P. Mičková
Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku

Příspěvek popisuje výsledky čtyřletého průzkumu teplomilné květeny Moravské brány na Novojičínsku. Dokumentuje a aktualizuje regionální výskyt a rozšíření teplomilné květeny v Moravské bráně na základě excerpovaných údajů z literatury, historicky doložených údajů z herbáře Muzea Novojičínska a údajů zaznamenaných během vlastního výzkumu. Výsledky průzkumu doplňují znalosti o současném stavu zdejší teplomilné květeny a mohou sloužit dalším badatelům jako podklad pro případné navazující výzkumy teplomilné květeny v oblasti nejen Novojičínska, ale i přilehlé jižní části Vsetínska a Přerovska.

I. Jindra
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín

Příspěvek shrnuje nejzajímavější výsledky floristických průzkumů z lokalit: Nad Bratřejovkou /k.ú. Pozděchov/, PP Hrádek /k.ú. Študlov/, ochranné pásmo PP Prlov III /k.ú. Prlov/, dvě orchidejové louky v k.ú. Seninka, PP Rybník Neratov v  k.ú. Prlov a Čertovy skály v k.ú. Lidečko. Jsou uvedeny ochranářsky významné druhy, nové nálezy v dané oblasti, a u některých taxonů počet exemplářů rostoucích na lokalitě.

J. Mládek
Využití poloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthus spp.) k potlačení kompetičně silných trav (třtiny křovištní, kostřavy červené)

Delší dobu neobhospodařované louky nám ve středoevropském prostoru rychle zarůstají kompetičně silnými travami jako je například třtina křovištní a kostřava červená. První výsledky terénních pokusů výzkumníků z Jihočeské Univerzity a Univerzity Palackého ukazují, že poloparazitické druhy rodu kokrhel (Rhinanthus spp.) se i v porostech těchto trav mohou dobře uchytit a významně snížit jejich fitness. Nově založené experimenty nám ukážou, zda většímu oslabení kompetičně silných trav by nemohl pomoci společný výsev poloparazitů a bobovitých. Právě tyto dvě funkční skupiny rostlin jsou známé svou schopností rozpohybovat koloběh živin, což se jeví jako nezbytná podmínka obnovy druhově bohatých společenstev v dlouhodobě opuštěných loukách se silnou vrstvou těžko rozložitelného opadu.

V. Taraška
Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica v České republice

Byla studována variabilita populací prstnatce plamatého sedmihradského (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica) na Moravě a na jedné lokalitě na Záhorské nížině na Slovensku. V Moravskoslezských Beskydech jsou známé pouze smíšené populace s prstnatcem Fuchsovým (D. fuchsii). Proto byly rovněž zjišťovány rozdíly mezi těmito taxony v daném území. Byly studovány morfologické znaky důležité pro taxonomii prstnatců a zároveň byla analyzována ploidie zkoumaných rostlin metodou průtokové cytometrie.

Bylo zjištěno, že všechny populace obou studovaných taxonů (D. maculata subsp. transsilvanica, D. fuchsii) i rostliny považované za prstnatec plamatý pravý (D. maculata subsp. maculata) na Záhorské nížině jsou zřejmě tetraploidní. Vzhledem k relativní morfologické uniformitě a shodné ploidii je patrně nutné smíšené populace v Moravskoslezských Beskydech považovat za jediný druh se dvěma barevnými formami. Populace v Beskydech, Bílých Karpatech i na Záhorské nížině vykazují navzájem větší míru morfologických odlišností než subpopulace morfotypu „fuchsii“ a „transsilvanica“ v rámci jednotlivých lokalit v Beskydech. Zdá se tedy, že morfologická diferenciace populací koreluje především s geografickou odlehlostí území. Výsledky této studie navíc zpochybňují tradiční taxonomické členění okruhu prstnatce plamatého užívané ve střední Evropě.

V. Dvořák
Lněnka pyrenejská – nezvěstný taxon Moravskoslezských Beskyd?

Lněnka pyrenejská patří mezi významné fytogeografické prvky květeny České republiky a zároveň je dle Červeného seznamu řazena mezi silně ohrožené druhy. Na našem území se vyskytuje převážně v J a JZ Čechách s těžištěm výskytu na Šumavských pláních a Klatovsku a dále v izolované arele SV Moravy zahrnující pouze několik lokalit ve dvou fytogeografických podokresech – Beskydské podhůří a Radhošťské Beskydy. Úbytek lokalit v posledních desetiletích je patrný jak v Čechách, tak i na Moravě. Z Beskydského podhůří, resp. z masivu Ondřejníku, byl druh doložen naposled v roce 1940, z okolí Zelinkovic pochází poslední doklad z roku 1941. Z Radhošťských Beskyd byla lněnka dokladována kontinuálně až do poloviny 90. let 20. století z údolí říčky Satiny a ze svahů Lukšince. Přes intenzivní terénní průzkum v Radhošťských Beskydech v průběhu let 2007-2010 se recentní výskyt lněnky pyrenejské nepodařilo potvrdit. Tímto bych rád upozornil na objektivně jeden z nejvzácnějších taxonů Beskyd, kterému doposud nebyla věnována dostatečná pozornost širší botanické veřejnosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Exkurze a přednášky 2013. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.