V sobotu 8. června se konala další z exkurzí Moravskoslezské pobočky ČBS, která mířila do Beskyd, do okolí Smradlavé. Hned na úvod exkurze nás na Bumbálce čekalo malé překvapení v podobě tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), kruštíku bahenního (Epipactis palustris), přesličky různobarvé (Equisetum variegatum) a větevnaté (E. ramosissimum) rostoucích na člověkem silně pozměněném (respektive podmíněném) bazickém mokřadu. Tvořila ho skládka stavební suti a pytlů s cementem na podmáčené ploše. Lokalita se sice nachází na slovenské straně hranice, přesto nás zaměstnala úvahami o vzniku a historii tohoto místa (nedaleko na slovenské straně se nachází autochtonní lokalita s populací tučnice).

Naše cesta však dál směřovala na českou stranu, z hřebene Bumbálky dolů do pramenné oblasti Smradlavé. Na hřebenových horských loukách jsme krátce obdivovali „zlaté kapradí“ – populaci vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Bohužel jsme nepotvrdili výskyt silně ohrožené orchideje vemeníčku zeleného (Coeloglossum viride), zaznamenaného ho zde v roce 2011. Dál jsme pokračovali kolem jedlobukového pralesa v NPR Salajka ke stejnojmenné osadě.

Podmáčené louky v osadě Salajka mají spíše eutrofní charakter a hojně se zde vyskytovaly druhy jako například vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pomněnka bahenní volnokvětá (Myosotis palustris subsp. laxiflora), pcháč potoční (Cirsium rivulare), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), škarda bahenní (Crepis paludosa), kuklík potoční (Geum rivale) a blatouch bahenní (Caltha palustris). Slatinné druhy, jejichž výskyt slibovala databáze, a které jsme chtěli potvrdit a doplnit, zde tohoto roku nenacházely vhodný prostor. Vegetace byla vysoká a hustě zapojená. Zajímavý byl malý porost vysoké ostřice štíhlé (Carex acuta), která se ve vysokých polohách vyskytuje jen velmi vzácně. Fotogenické byly stovky prstnatců májových (Dactylorhiza majalis) i nakvétající p. Fuchsovy (D. fuchsiii). Ze slatinnějších druhů jsme zaznamenali např. suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a řadu ostřic – rusou (Carex flava), obecnou (C. nigra), prosovou (Carex panicea) a plstnatou (C. tomentosa). Ve vysýchavé spodní části louky jsme zaznamenali bohatou populaci hadilky obecné (Ophioglossum vulgare).

Okraje lesních cest z osady Salajka do údolí Smutné hostí vysokobylinné horské druhy jako oměj pestrý (Aconitum variegatum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), kýchavici Lobelovu (Veratrum album subsp. Lobelianum), starček potoční (Tephroseris crispa) a biku lesní (Luzula sylvatica). Údolí Smradlavé je bohaté na výskyt kriticky ohroženého jednokvítku velekvětého (Moneses uniflora) – není proto divu, že i během exkurze byla nově nalezena další z mikropopulací.

Dalším cílem bylo údolí Smutné, kde se v mozaice nachází poměrně mladá a velmi dynamická vegetace slatinného pěnovcového prameniště a eutrofnější typy luční prameništní vegetace. Nalezli jsme jak avízované vysazené druhy, prvosenku pomoučenou (Primula farinosa), kohátku kalíškatou (Tofieldia calyculata) a přesličku různobarvou, tak i typické slatinné druhy jako suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kruštík bahenní, toliji bahenní (Parnassia palustris), ostřici rusou nebo sítinu sivou (Juncus inflexus).

Zpět na Bumbálku jsme se vraceli kolem vodní nádrže Max-klauz, kde jsme ověřili letitý výskyt šťovíku vodního (Rumex aquaticus), který je zde rámci celých Beskyd ojedinělý.

Naše poslední zastavení jsme věnovali porostu smrčiny pod NPR Salajka, v jejímž bylinném patře poměrně hojně roste česnek hadí (Allium victorialis). Česnek hadí se typicky vyskytuje v subalpínských polohách, v Beskydech je krom navštívené lokality zaznamenána pouze populace na hřebeni Radhoště a Čertova mlýna.

Text: Marie Popelářová a Veronika Kalníková

Foto: Marie Popelářová